“VŠECHNY ŽENY JSOU KRÁSNÉ!” pravil Mistr Fellini onu věčnou, i když ne vždy vděčnou PRAVDU na transparentu při srocení žen hned v úvodu téhle mistrovské taškařice. Groteskní hříčka o flirtu jednoho stárnoucího živočišného poživačníka, který utíká z jedné ženské náruče do druhé a při tom pěje ódy na jejich pozadí, se změní v typicky felliniovské putování hlavního hrdiny, režisérova alter ega Marcella Mastroianniho, konfrontovaného se sebevědomými, muži pohrdajícími ženami. Barvitá podívaná, která obsahuje řadu dekadentních prvků a extravagantních scén, kde divák až do samotného závěru netuší, kde končí realita a začíná halucinace nebo sen, je vlastně nadčasovým vyjádřením onoho odvěkého, láskyplně svárlivého vzahu mužů a žen.